V roce 1962 zahájili v Povážských strojírnách sériovou výrobu nového lehkého motocyklu Jawa 50, typ 05, který navazuje na předešlé typy Jawa 550 a 555, známé pod jménem Pionýr. Nový typ se však od předchozích typů značně lišil. Díky konstrukčním úpravám motoru, rámu i karoserie se na něm mohly přepravovat dvě osoby.

Motor byl stejně jako u předcházejících typů ležatý dvoudobý vzduchem chlazený jednoválec o obsahu 49,9 cm³. Jeho výkon byl však zvýšený z 2,2 k na 3 k. Zvýšení výkonu bylo dosáhnuto novým rozvodem ve válci, zpřesněním tolerancí všech kanálků a lepším vyplachováním, zvýšením komprese, novým karburátorem a novou výfukovou soustavou. Výkon 3 k motor dosahoval při 6000 ot/min., kroutící moment byl 0,365 kgm při 4800ot/min. Stupeň komprese byl zvýšený z 6,6 na 7,5. Válec i hlava válce byly vyrobeny z hliníkové slitiny s širokým žebrováním. Funkční část válce tvořila vložka ze speciální litiny, která zajišťovala dlouhou životnost. Tímto konstrukčním uspořádáním se dosáhlo intenzivního odvodu tepla a současně se snížila hmotnost celého motoru.

Vylepšeno bylo i uložení klikového mechanismu, ojnice byla na klikovém čepu vedena na 15 válečcích Ø 3x12 mm, které byly uložené v kleci. Pístní čep měl Ø 10 mm.

Vzhledem ke zvýšenému výkonu byl změněn i primární převod a spojka. Řetěz byl silnější a kolečka byla s 14 a 34 zuby. Spojka byla tvořena dvěma lamelami, které zároveň tvořily ozubené kolo primárního převodu. Korkové lamely byly stlačené pomocí pěti pružin mezi třemi kovovými koly (nosný koš, mezilamela, přítlačná lamela), které byly napevno spojeny s hnací hřídelí převodovky.

Převodovka byla třístupňová, ale oproti předchozímu modelu byl druhý rychlostní stupeň posunut blíž ke třetímu. Řadící páka byla uchycená v díře pod předním nosníkem motoru na hřídeli s gumovým silentblokem (fotka). Řazení bylo oproti předchozím modelům obráceně – tj. jednička nahoru, dvojka a trojka dolů.

Motocykl dostal nový chromovaný výfuk doutníkového tvaru, který s motorem spojovalo koleno. Výfuk značně snížil hlučnost z 80 dB na 75 dB, díky čemuž se mohl vyvážet i do ostatních zemí. Tlumič výfuku byl rozebíratelný po vyjmutí šroubu M6 z konce výfuku.

Motor byl vybaven účinným tlumičem sání, jehož obal tvořil hliníkový výlisek a plastový dekl (fotka). Tlumič byl umístěn nad karburátorem v místech, kde byla u předchozího modelu 555 umístěna nádrž. Karburátor Jikov 2915 PS s vestavěným čističem vzduchu měl difuzor Ø 15 mm a byl převzatý z mopedu Stadion S22 (fotka, výkres). Tlumič byl umístěn nad karburátorem v místech, kde byla u předchozího modelu 555 umístěna nádrž. Karburátor Jikov 2915 PS s vestavěným čističem vzduchu měl difuzor Ø 15 mm a byl převzatý z mopedu Stadion S22 (fotka). Hlavní tryska byla 60, volnoběžná 38 nebo 40. Obohacovací kolík karburátoru byl přístupný skrz výřez v krytu nad motorem.

Motocykl měl otevřený rám, svařený z hranatých profilových trubek. Motor byl v rámu uchycen na třech šroubech M8. Ke spodnímu úchytu a motoru byl uchycen nosník stupaček a stojanu – tzv. „kříž“. Stojan byl svařen z tenkých trubek, pružina stojanu byla zaháknutá v plechovém trojúhelníku (fotka), vloženém mezi kartery motoru. Podsedadlová část rámu byla kratší a byla zakončena ve tvaru písmena „T“, na jehož koncích byly navařeny úchyty zadních tlumičů. Nádrž byla z přední části motocyklu přemístěna do prostoru pod sedadlem. Její objem byl zvětšen z 3,5l na 5,5l a palivový kohout se na rezervu přepínal při 0,75l (otočením navrch). Nádrž měla plastový šroubovací uzávěr (fotka), přístupný po odklopení sedadla. Odvzdušňovací zařízení s labyrintem bylo navařeno přímo na nádrži. Uzávěr paliva byl na pravé straně motocyklu, snadno přístupný skrz výřez v podsedadlovém plechu.

Motocykl měl odpružená obě kola. Přední kolo bylo odpruženo teleskopickou vidlicí se zdvihem 90 mm, shodnou s předešlými typy (s pružinami, bez tlumení). Zadní kyvná vidlice byla zcela nová, svařená z plechových výlisků a vyztužená spojovací trubkou, odpružena byla dvěma nezávislými pružinami s olejovým tlumením (zdvih 85 mm). Mezi pouzdry a oky vidlice byly vlisované dva gumové bloky a hřídel vidlice byla do těchto bloků pevně nalisovaná. Při výkyvech kola se vidlice otáčela za pružení gumových bloků. Díky tomuto jednoduchému řešení odpadla jakákoli další údržba. Na ramenech vidlice byly umístěny stupačky spolujezdce, které pérovaly zároveň se zadním kolem, což vyžadovalo výjimku ze zákona, která se uplatňovala až do konce výroby posledního typu v roce 1982.

Zadní kolo šlo vyjmout bez rozepnutí sekundárního řetězu. Rozeta byla uložena na jednom kuličkovém ložisku na pravém ramenu kyvné vidlice. Ráfky byly ocelové o rozměrech 1,50A x 16 s 36 dráty (Ø 2,65 mm). Hlavy kol byly odlité z hliníkové slitiny a byly do nich vlisované ocelové vložky, které tvořily brzdové bubny. U předního kola byla uzavřená strana hlavy kola zakrytá hliníkovým plechem (fotka). U zadního kola byly do hlavy vloženy 3 kusy tlumících gumových bloků a krycí plech měl 3 díry pro spojovací kolíky rozety. Krycí plechy byly uchycené pomocí 3 šroubů M4. Po přesunutí gumových bloků a krycích plechů byla kola záměnná. Brzdové štíty byly na povrchu hladké, koncovky brzdových lan – bowdenů se do nich šroubovala a lanka se z vnitřní strany zahákovala do táhel.

Řídítka byla stejná jako u předchozího typu 555. Z předního pohledu byla řídítka rovná, mírně se ohýbala dozadu směrem k jezdci. Měla nastavitelnou výšku a náklon.

Oproti předešlému typu 555, který se ve skútrovém provedení vyráběl jen v malých sériích, byl typ 05 zcela výhradně vybaven takzvanými „revmaplechy“, což byl plechový štít před nohama jezdce, přecházející v podlážky nahrazující stupačky. Mezi válcem motoru a štítem byl plechový tunel, který usměrňoval proudění vzduchu a zlepšoval chlazení.

Karoserie byla zcela nových tvarů, svařovaná z lisovaných plechů o tloušťce 0,8 mm. Kryt světlometu byl zepředu přišroubován dvěma šrouby k nosníku teleskopů (tzv. „brýlím“), byl svařený ze dvou částí a svým tvarem, délkou a šířkou tvořil nad světlometem přečnívající „kšilt“. Zezadu byl za světlometem k teleskopům přišroubovaný pomocí dvou maznicových šroubů ještě malý plech, na kterém byla zevnitř přišroubovaná tlumivka.

Přední blatník byl dostatečně široký a hluboký, v přední části byl jakoby lomený. Nad motorem byl kryt, který se zaháknul do díry za krkem řízení pomocí hliníkového háčku, který měl z druhé strany zavírací závěs – pro zaháknutí a převoz nákupní tašky. Dole byl kryt uchycen šroubem M6 a ještě byl zajištěn zámkem. Pod tímto krytem, na levé straně rámu, byla schránka na nářadí.

Zadní část karoserie tvořil jeden plech svařený ze dvou výlisků, který plnil funkci krytu, blatníku a také tvořil nosník pro zadní část sedadla (kvůli velkému namáhání ale často praskal). Sedadlo bylo ve přední části uchycené do profilu navařeném na rámu. Oporou byl pevný, vylisovaný plech, který měl na konci našroubovaný držák dvou pérek pro zacvaknutí sedadla. Do vylisované části nosného plechu byla uložena pumpička. Sedadlo mělo koženkový dvoubarevný potah (černá + šedá).

Kryt řetězu byl krátký, končící hned za lemem podsedadlového plechu. Uchycen byl pomocí ohnutého plechového pásku a dvou šroubů přímo k pravému zadnímu tlumiči.

U typu 05 zůstalo zapalování stejné, jako u typu 555. Pionýr dostal nové velké zadní světlo, vyrobeno z červeného polystyrenu se zabudovaným bílým plastem pro osvícení značky. Přední světlo a schéma zapojení zůstalo shodné s předešlým typem.

Již zřejmě v průběhu prvního roku výroby byl nahrazen přední blatník za nový. Nový blatník byl trochu hlubší a lépe vzhledově ladil se zbytkem motocyklu.

V roce 1965 bylo představené nové sportovní provedení „nulapětky“. Toto provedení dostalo nová široká řídítka s hrazdou a novou plynovou rukojetí – tzv. „rychlopalem“. Takzvané „revmaplechy“ nahradil oblý plech ve tvaru „bříška“. Nosný „kříž“podlážek pod motorem byl nahrazen novým, se šroubovacími stupačkami.

S typem 05 Sport se ale bohužel nesetkáte. K jeho tuzemskému prodeji bohužel nedošlo a byl určený pouze na vývoz. Ojediněle se dá setkat s originální sportkou z nějaké vrácené exportní série, ostatní jsou bohužel domácí úpravy.

Změny byly prováděny postupně, takže se u prvních sérií z roku 1965 objevují staré i nové prvky.

Zámek z krytu nad motorem byl přemístěn na nosník přední vidlice – tzv. „brýle“ tak, aby se daly zamknout řídítka a motocykl bylo obtížnější odcizit. Nový byl také stojan, ten byl svařený z plechových výlisků a byl mnohem pevnější. Nová byla i vratná pružina stojanu. Vrchní držáky pro uchycení „revmaplechů“ nebo „bříška“ u typu 05 Sport byly delší, se dvěma dírami. Tankování benzínu bylo usnadněné díky pojistce sedadla, díky níž sedadlo po odklopení zůstalo držet zvednuté. Po nadzvednutí pojistky se pak dalo jednoduše sklopit. Nádrž dostala nový uzávěr bez závitu s odvzdušňovacím zařízením, které nahradilo labyrint (u přechodných stádií se s ním ale můžete setkat). Další novinkou byly nové brzdové štíty s táhly umístěnými zvenčí, což značně zjednodušovalo seřizování brzd a výměnu bowdenů (měly hladký povrch bez vylisovaných vroubků). Nové středy kol již neměly krycí plech a tlumiče záběru, ale byly v jednom kuse.

Na motoru byly provedeny jen drobné změny. V místech za válcem již na karteru nebyly vylisované žebra, startovací hřídel dostala těsnící o-kroužek a v převodovce bylo upraveno jedno kolečko a startovací segment.

Montoval se nový výfuk lisovaný z tenčího plechu o tloušťce 0,8 mm (před tím 1,2 mm), který měl vylisovaný úchyt (původní výfuk byl uchycen kroužkem).

Karburátor byl nahrazen novým typem Jikov 2915 PSb. Tlumič sání byl celoplastový a dostal nový papírový filtr. Díky tomuto se snížila hlučnost a zvýšila životnost motoru.

Podstatnou konstrukční novinkou bylo feritové zapalování. Jeho předností byla především možnost výměny jednotlivých cívek, menší váha a úspora materiálu. Šesti pólový rotor zapalování tvořily magnety zalité v hliníkové slitině.